Openscale 2012, Brno-Medlánky 26. a 27.5.2012

MiG I-220 Dušana Garby

Po drobných matematických nejasnostech v předchozím roce jsme se přece jen dopočítali toho, že jubilejní dvacátý ročník Openscale připadne na rok 2012, a to bylo právě letos. A toto jubileum s sebou přineslo i tři významné počiny. Za prvé Adam Jakeš pro všechny zájemce zorganizoval, zajistil a pro pořadatele i zasponzoroval výrobu výročních triček s emblémy 20ti let Openscale podle grafického návrhu Josefa Böhma. Za druhé - na naléhání z minimaketářské obce se po mnoha letech opět pořádala soutěž v kategorii CO2/elektro minimaket, čímž bylo celkem pěkně navázáno na dřívější úspěšnou, časem však opuštěnou, tradici této kategorie na Medlánkách. Třetí, avšak přelomovou událostí bylo to, že tímto dvacátým ročníkem ukončil své dvacetileté působení v roli pořadatele této kultovní minimaketářské akce Lubomír Koutný a předal žezlo organizátorství Pavlu Vysočanovi - uvidíme jak se s tím příští rok popere, laťka je nastavena hodně vysoko.

Úvodem, jako obvykle, malý meteorologický report: počasí si s námi opět dělalo co chtělo, ale rozvrátit dvoudenní modelářskou soutěž bylo nad jeho síly. Po loňské dešťové nadílce jsme se letos dočkali pro změnu nadílky větrné, nevím jak jinde, ale na Jižní Moravě foukalo celý poslední měsíc nejen silně, ale i ustavičně, takže ti, kteří přes zimu postavili nové modely, neměli moc možností je zalétat a tak se na statickém bodování objevila nejedna minimaketa sice zářící novotou, ale bohužel taky řádně nezalétaná. Nepřízeň počasí tradičně odnesla sobota, kdy silný vítr přiměl pořadatele rozumně zrušit létání na kola a tak ten den létali jen ti nejotrlejší a ti co museli, tj. Dušan Garba, který měl na neděli již jiný program a tak se jeho minimakety MiG I-220 a Ta-152C musely s vyrovnat s větrem neustávajícím ani k večeru. Tanka poškodil, ale s MiGem létal nejen odhodlaně a zarputile, ale i velmi dobře a v těchto nerovných podmínkách dosáhl na čtvrté místo celkového pořadí. Velmi pěkné a i dlouhé lety s Avií B-135 na CO2 předváděl Petr Kolář, dost se při tom naběhal, ale nejlepší výsledky byly bohužel při treninkových letech, ty soutěžní pak byly o poznání kratší. Převážná číst minimaketářů strávila sobotní odpoledne v restauraci u Křivé vrtule. Napřed čekali než se minimakety obodují, pak než vítr zeslábne a nakonec již čekali jen než nadejde neděle a co na ně počasí nachystá.

Statické hodnocení modelů

Ale vraťme se k úvodu každé minimaketářské soutěže, ke statickému hodnocení modelů, které bylo zahájeno v sobotu v poledne ve velkém party stanu v areálu Aeroklubu Medlánky. Na rozměrných stolech se tísnil jeden model vedle druhého, celkem se sešlo 31 dvacetinek 21 soutěžících přihlášených do standardní soutěže, k nimž lze připočítat další minimakety, které soutěžily jen ve Fly-off Schneiderův pohár. V reinkarnované kategorii M-CO2/elektro bylo taky překvapivě plno, 14 modelů devíti modelářů, k nimž patří ještě přičíst tři minimakety Roberta Pajase, který soutěžením pohrdl. Překvapilo velké množství nových modelů, bližší informace si o jednotlivých typech můžete přečíst v komentářích k fotografiím ve fotogalerii, obsáhlejší popis je vždy u první fotografie toho kterého modelu.

Během bodování se většina soutěžících posilňovala v restauraci, přitom stihli shlédnout krabici starých černobílých fotografií z historie dvacetinek od Tondy Alferyho a všichni marně čekali na utišení větru. Letovou část sobotního soutěžního dne jsem již popsal, a tak program doplynul až k podvečerní airfield party, což bylo večerní posezení u jídla a pití, doplněné promítnutím dalších historických fotografií dvacetinek a kysličníků a následná debata u jednotlivých restauračních stolů.

Vítězný Messerschmitt Bf-109H Lubomíra Koutného

Začátek nedělního soutěžního programu byl stanoven na nelidskou sedmou hodinu ranní a celá kolona čítající bezpočet vozidel zaparkovala a vytyčila startoviště na jednom z nejméně vhodných míst - přímo v předpolí asfaltové modelářské dráhy RC klubu Brno, kde pak volňáskáři po celé dopoledne překáželi běžnému provozu RC modelů. Co však bylo nejdůležitější, stal se zázrak a celé ráno a velkou část dopoledne bylo takřka naprosté bezvětří se slunečnou oblohou, něco s čím snad nikdo ani nepočítal, o to více to ale všechny potěšilo. Časoměřiči si ještě ani nestačili roztáhnout sedačky, převzít startovní karty a nachystat stopky a už tu byl, věrný své tradici, Lubomír Koutný, aby jako jako vždy jako první uskutečnil soutěžní lety. Spolehlivě odlétl se svým novým výškovým Messerschmittem Bf-109H-1 dvě maxima a tak svou druhou dvacetinku Nakajima Ki-84 Hajaté už ani dál moc netrápil. Vzhledem k ideálním podmínkám trochu překvapuje, že byl jediným komu se podařilo získat 100 letových bodů. Druhé místo obsadil Antonín Alfery se spolehlivou Airacobrou v závodním zbarvení, když svou novou dvacetinku Lohner 10.20A zalétával až na soutěži a letové časy tomu odpovídaly, ač létala pěkně. Překvapením je třetí místo Petra Mikuláška s obstarožním Messerschmittem Me-209, dobře zalétal i Petr Onemichl s Jak-9R a standardně perfektně létal Šmolík Š-39 Michala Křepelky.

Nově otevřená kategorie M-CO2/elektro svedla dohromady jak vyložené vykopávky z dávné historie této kategorie, jako je např. Il-10 Tondy Alferyho či Bréguet 19GR Karla Kudely, tak i novinky, jako např. Siemens E.I Michala Křepelky. Za zmínku ovšem stojí i nádherný, ne zcela dokončený, úplně nezalétaný a vůbec do soutěžních letů nenastoupivší de Havilland DH.2 Petra Faitla, kterému ale určitě bude víc svědčit transformace na RC-min. Ono to s létáním "kysličníků" nebylo až tak žhavé, zhruba polovina z nich nemá jediný soutěžní let, na druhé straně ovšem Michal Křepelka absolvoval několik hodně dlouhých, a to jak časem tak co do uletěné vzdálenosti, letů se svým Čihákem Rapidem. Vítězství si odnesl spolehlivě a hlavně dlouho létající elektro Čihák Rapid Petra Faitla. Druhé místo vybojoval Heinkel He-112B Pavla Stráníka, který už má za sebou nepříliš oslnivou kariéru jako M-min 1:20 a pak F4D, teprve přestavba na kysličník ukázala jeho letové kvality.

Kromě modelů přihlášených do soutěže dvacetinek či CO2 byly k vidění i další minimakety. Jednak to bylo několik plovákovců soutěžících v paralelním fly-off Schneiderův pohár, konkrétně krásný nový polystyrenový Curtiss CRC3 Antonína Alferyho, několik pěkně létajících Borelů, dvě méně létající Pegny PC1 a pak zajímavá a také nová dvacetinka Bernard HV.220 Lubomíra Koutného, kterou se mu ale podařilo zalétat až několik dní po Openscale, takže v soutěži létal s osvědčeným Borelem. Vítězství si zcela zaslouženě odnesl Antonín Křižka sen. s dvacetinkou Soptwith Schneider, i když nebýt prasklé gumy u Curtisse Tondy Alferyho, mohl souboj o vítězství klidně dopadnout i jinak. Z nesoutěžních dvacetinek pak všechny zaujal historický exkurz, kdy Tonda Alfery vytáhl na veřejnosti na světlo světa po mnoha a mnoha letech jeho slovutnou dvacetinku Canadair CL-84 Dynavert.

A co napsat závěrem? Dvacet ročníků Openscale je za námi. Během nich tato akce, navazující na tradici každoročních květnových dvacetinkářských brněnských soutěží, začala skoro z ničeho, postupně ale dosáhla v dobách své největší slávy společensky i modelářsky skutečně špičkové úrovně, kdy účast předních zahraničních modelářů byla běžná a sobotní večerní banket v solidních restauracích ve společenském oděvu tuto úroveň jen podtrhoval. Posledními ročníky se Openscale vrátilo po formální stránce opět na úroveň ryze domácí akce, avšak co do úrovně účastnících se modelů nabralo nový dech a zaplašilo pochyby o životaschopnosti kategorie minimaket. Ve vzduchu visí otázka přizpůsobení pravidel současné úrovni dvacetinek, protože pokud mě při pohledu na startovní pole něco znepokojuje, tak to je posledních pár let naprostá absence složitějších a pracnějších modelů, reprezentovaných hlavně vícemotorovými typy. Úplně na závěr si dovolím touto cestou veřejně poděkovat Lubomíru Koutnému za jeho dvacetiletou neutuchávající organizátorskou aktivitu spojenou s jednotlivými ročníky Openscale a doufám že do budoucna bude novému pořadatelskému týmu nápomocen zkušenostmi a radami, aby tradice Openscale nadále pokračovala.