Rakovnický GOLDEN AGE CUP 2015, Rakovník 6.6. 2015
Na modelářské ploše LMK Rakovník proběhl letos již devátý ročník setkání minimaket. Svatý Petr i letos stál při nás, počasí bylo víc než příznivé – vedro a mírný vítr převážně východního směru. Letos tak nikdo nelezl po kaštanech s cílem zachránit model. Sešlo se nás letos patnáct pilotů těchto malých klenotů, v prostoru klubovny a pergoly pak bylo k prohlédnutí více než čtyřicet malých, ale do detailu vypracovaných letadel.
Ta-Go
Pro přehled: Robert Pajas létal s novým Trenérem, jeho syn s polomaketou P-26, Honza Vrba přivezl Ponniera a Curtiss Robin, Michal Křepelka pilotoval Bestiolu, BD-4, Marabu a Kadeta ze stavebnic IGRA, oldtimera na CO2, Ta-Go a P-30, Radek Gregovský přivez krásné Ta-Go, Petr Konopásek naložil pořádnou sbírku – Ta-Go, Bellanku, Piper Vagabound, Fokker D-VIII, Championa a Bohemii B.5, Martin Huk létal s Aerosportem, se kterým také pěkně létal i jeho syn, Přivezl Ta-Go, pilotoval Tucano, a jako perličku RC Boeinga P-26 z produkce Alfamodel, Petr Onemichl přivezl Ta-Go a dvouplošnou Tachikawu, Tomáš Vostradovský Ta-Go a Gibsland GA-8, jeho syn Tomáš Ta-Go, Pavel Dvořák předváděl lety s Bird Dogem a RC Tiger Mothem, Mirek zalétával nové Ansaldo a loňskou DH-5. Honza Drážek přivezl nádherný Po-2 v RC provedení, ostatní jeho modely mi unikly, protože odjížděl dřív. Dáda Dvořák přinesl celobalsové modely (prototypy pro stavbu na táboře pro mládež) Bellanku, Curtiss Falkon byl letos již v barvě, dvouplošné WACO a P-51 Mustang. Kromě těchhle skvostů jsme předváděli i létání s vystřelovacími modely. Jako připomenutí výročí invaze měl Mustang invazní pruhy.
Hlavním letošním programem byl Kamikaze Cup s jednotným typem Ta-Go, což byl speciálně vyvinutý jednoduchý stroj k jednomu účelu – dopravit pumu na cíl, s návratem se nepočítalo. Sešlo se osm sebevražedných speciálů, vesměs krásně zpracovaných, většina byla doplněna o pilota. Zde vynikl Radek Gregovský, který do svého stroje posadil zápasníka sumo. Pravidla byla jednoduchá – přesná stavba podle výkresu, zbarvení kdo co našel nebo vymyslel v japonském stylu – a uletět dvacet vteřin. S podivem bylo, že figurkář Křepelka nestačil vybavit model pilotem, ačkoliv jinak má piloty jako živé. Létání proběhlo v poklidu, všechny stroje, i když byly zalétány teprve ráno, prokázaly svoje kvality a předepsaných dvacet vteřin překonaly. Jenom Michal Křepelka asi pořádně neposlouchal při předletové přípravě a proháněl svoje stroje 62 a 90 vteřin. Bylo zajímavé, že všechny modely po vytočení svazku (případně dotočení plynu, protože Radek Gregovský do Ta-Ga instaloval CO2 motor) víceméně padaly, klouzání jim nešlo. Petr Konopásek své Ta-Go připravil o křídlo, což ostatní inspirovalo k jeho zavěšení na stěnu na bok. Já jsem se nezúčastnil, protože mi v hospodě nechtěli tágo půjčit, že mají turnaj. Nakonec byl vítězem každý, kdo odlétal aspoň jeden start. Ta-Go už prostě nebylo stavěno na druhý start.
Setkání se po všech stránkách vydařilo, každý si mohl vyzkoušet, co jeho model udělá venku, zalétat nové a seřídit starší modely. Na uvážení klubu nechám, zda bylo opravdu nutné nechat shrabat trávu v sobotu, když akce byla naplánována s půlročním předstihem a v pátek na letišti skoro nikdo nebyl. Kličkovali jsme tak mezi jezdícími traktory a je s podivem, že jsme se do traktoru trefili jenom jednou. To hrabání by bylo lepší při soutěži velkých maket, ty jsou na rozdíl od našich modelů řiditelné.
Nálada na úrovni
Jinak si kluci pochvalovali zázemí klubu a shodli jsme se, že příští desátý ročník by měl být velký. Já jako pořadatel si nemůžu vynachválit takovouhle partu, jakou minimaketáři jsou a navíc s potěšením konstatuji, že nevymřeme, protože Robert, Martin i Tomáš přijeli se syny a ti zdatně poletovali se svými modely, a Mirek přijel s dcerou, pilotující vystřelovací F-84.
[Dáda Dvořák]
Předchozí
