Minimaketářské nebe v Trnávce 10.9.2016, Trnávka

Přípravy na stavbu obligátního pártystanu

Dnes už tradiční podzimní minimaketářská soutěž v Trnávce měla letos osmý ročník. Předpovědi počasí byly nadějné, a tak se všichni mohli těšit na příjemné polétání. V Trnávce bývá pěkně, řekl bych, už tradičně. Letošek se však vyvedl přímo náramně. Kromě teplého termického počasí nám letos přál i vítr, i když přesněji spíše lehký vánek 1-2 m/s. A tak se pomalu zavedl pojem "Trnávkové počasí". Trocha nervozity byla hned po ránu při stavbě párty stanu. Mám pocit, že se stavění každý rok učíme znovu a tak i díky mému pozdnímu příjezdu se stavba trochu pozdržela. Nakupoval jsem totiž proviant do kantýny a zapomněl, že v sobotu ráno nakupují taky důchodci. Naštěstí už mezitím dorazilo několik soutěžících, a tak jsme to společnými silami zvládli.

Přihlašování modelů do soutěže

Novinkami byly letos Cessna 120 Michala Křepelky, postavená ze stavebnice Alfa model. Michal přivezl jako loni i Kokusai Ta-Go, letos ale již s vrtulí dle pravidel. Stejný model postavený v rámci stejné akce "hromadná stavba", organizované SFA models, jsem přihlásil do soutěže i já. Nutno přiznat, že ten Michalův je hezčí a lépe létá. Jirka Tamfal přivezl Zlín Z-226A Akrobat, jeho svěřenec pak osvědčený Itoh M-62 Eaglet. Radek Čechlovský létal s již v Brně představeným Ta-152H a pro mne novým Hawker Hurricane Mk.I. Martin Huk přivezl svoji přesnou maketu F4D Fokker B.II se kterou létal v kategorii M-min. Mezi "kysličníky" byly novinkami Junkers D.I a Fokker D.VIII Mariána Líšky, Tonda Alfery pak "přemotoroval" z gumy na elektromotor Albatrosa D.V. Kategorii RC-min letos rozšířil Vlastík Šimek s Helio H-395 Super Courier. Další novinkou, i když spíše organizačního typu, byla drobná úprava při bodování dvacetinek. Na základě podnětu Pavla Stráníka jsme vyzkoušeli bodování všech prvků statického hodnocení ve škále 0-10 bodů, podobně jako u velkých maket. Patřičnou váhu daného prvku pak řešil koeficient v tabulce. V konečném efektu tak soutěžící dostal zhruba stejný počet bodů jako doposud, jen bodovači nemuseli stále koukat do tabulky, kolik že to za daný prvek mohou přidělit bodů.

Vítěz kategorie M-min, Bristol M1C Antonína Alferyho

Bodování skončilo před polednem a okamžitě se někteří nedočkavci vrhli do létání. Slabý vítr, vanoucí směrem k nedalekým stromům, vypadal trochu nebezpečně. Naštěstí žádný model na stromech neskončil a postupně se vánek otočil žádoucím směrem. Tradičně jako první odstartoval Luboš Koutný s Mr.Smoothie. Model i Luboš má vždy ambice na maximum. Letos lehce zaostal, ale i tak letový výsledek 94% patřil mezi nejlepší. Letového maxima přes výborné podmínky dosáhl jen Bristol M1C Tondy Alfery. A protože měl po statice třetí nejlepší výsledek (nejlepší byl druhý Tondův model Nieuport N-28), bylo o vítězi rozhodnuto. Velmi dobrého letového výsledku dosáhl i Jirka Doležel s Morane-Saulnier N, a tak i staticky velmi dobře hodnocený model obsadil druhé místo. Třetí místo pak vybojoval Michal Křepelka s Cessnou 120, která dosáhla druhého nejlepšího letového výsledku. Přes 90% maxima dosáhl ještě druhý Michalův model Kokusai Ta-Go.

Čihák Rapid II Michala Křepelky s pohonem CO2 se umístil na druhém místě této kategorie

Michal Křepelka s modely na CO2 řešil ve srovnání s ostatními opačný problém - jak zajistit, aby modely neletěly příliš dlouho. Jeho Čihák Rapid II má jen motorový let kolem dvou minut. Maximum spolehlivě odlétaly i Albatros D.V Tondy Alfery a Zlín XII Martina Huka. Ten sice tvrdil, že jeho časovač 60 sec. neumí a má limit jen 40 sec., ale asi to stačilo. Rozhodla tedy statika. Vyhrál Tonda před Michalem a třetím Martinem, který zaostal za Michalem o jediný bod. Přes 90% nalétal i Pavel Stráník s Fairey Tipsy Junior a Petr Faitl s oběma modely J-1 Don Quixote a Farman F 451. Tipsy Junior ale Pavel poškodil, a tak to byl poslední letový den této pěkné makety. Jeho pyromanské sklony jsou notoricky známé. Marián Líška přivezl modely čerstvě dokončené a tak přes velkou snahu jeho i rádců se částečně podařilo zalétat jen Junkers D.I. Po poškození podvozku jej Marián raději vrátil do krabice. Na velkého Fokkera D.VIII už nezbyl časový prostor.

Startovní pole RC minimaket

Protože nám letos chyběly stoly, museli jsme část modelů před bodováním umístit na plachtu - čelní stranu párty stanu. Při pohledu na RC-minimakety stojící na ní napadlo Tondu, že bychom ji mohli využít jako startovací plochu. Od slov nebylo daleko k uskutečnění návrhu, takže letos se opravdu startovalo ze země, ne jako v předchozích letech z "letadlové lodi" - ze stolů pro start dvacetinek. Padl i návrh na bonifikaci, pokud se na plachtu někdo trefí i při přistání, ale k realizaci tohoto nápadu nedošlo. Mezi RC maketami tentokrát díky slabému větru úspěšně celou sestavu odlétal i Martin Huk s lehoučkým Farmanem F.450, bohužel stačilo to jen na čtvrté místo (poslední). Třetí místo obsadil Vlastík Šimek s Helio Super Courier. O vítězství si to rozdali Pavel Stráník s DH.71 Tiger Moth a Tonda Alfery s Aero A-18. Pavel lépe zalétal, ale ztrátu ze statického hodnocení se mu smazat nepodařilo. Tak i třetí kategorii vyhrál Tonda Alfery.

Závěrečné vyhlášení výsledků a předání cen

Zpracování výsledků jsem si tentokrát rozdělil s Vláďou Alfery, a tak příprava k závěrečnému vyhodnocení byla trochu rychlejší než obvykle. Nejlepší dostali hodnotné ceny od hlavního sponzora JETI model z Příbora, k tomu plánky od SFA models a de facto každý účastník, který vydržel do konce, si něco na památku odvezl. Mimo to snad i dobrý pocit z příjemně prožitého dne. Na závěr bych kromě sponzorů chtěl poděkovat Pavlovi Laníkovi a Standovi Horváthovi za vydatnou pomoc při přípravě soutěže. Bez jejich pomoci a pomoci dalších členů klubu by soutěž nebylo možné uspořádat. Dík patří i dvěma slečnám, které se staraly o naše občerstvení. Standa s Pavlem mně při balení věcí po soutěži trochu vylekali větou, že už se jim příští rok nic pořádat nechce. Já ale pevně věřím, že se mi je podaří přesvědčit a že se opět potkáme v Trnávce za rok na devátém ročníku soutěže.