DEWOTTINE HD, 730-732

[Lubomir Koutny]

Kamarádi ví, že se mi líbí hydroplány a také, že jsem jich řadu postavil jako minimakety. První prototyp hezkého pozorovacího letounu HD. 730-01 vzlétl v únoru 1940. Letoun měl štíhlé křídlo a slabý šestiválcový řadový motor Renault 6Q-03 o výkonu 220 hp, ten byl u HD. 730-02 nahrazen silnějším motorem Béarn o 350 hp. Následovala spousta úprav včetně jeddnoduché SOP, pak vrácení k dvojité Tento letoun si jako předlohu, pro hezkou dvacetinku vybral Jirka Merta a také s ní létal na soutěži na Medlánkách.
Další velkou úpravou bylo použití křídla s menším rozpětím, kratších plováků a třílisté vrtule u typu HD. 731. I zde proběhla řada úprav pro zlepšení stability, zvětšení plochy SOP, místo původbních kruhových na vyšší vejčité, zvětšení plochy VOP, změny úhlů nastavení plováků Vývoj proběhl i po válce, kdy byl letoun nabízen soukromníků (na snímcích i třípohledu z doby prvních testů je viditelně vzadu otevřená kabina, ta byla později uzavřena podobně jako u HD. 730). Právě toto provedení bylo vzorem pro moji minimaketu M-oř, to hlavně proto, že průměr vrtule není omezován plováky). Můj oříšek byl tehdy potažený kondenzátorákem a stříkán humbrolkami, létal moc hezky jak venku, tak i v hale nádraží Kr. Pole. Bohužel při soutěži v poměrně nízké sportovní hale v Hustopečích, kde byl navíc kazetový strop se model o tyto kazety zarazil a pak tvrdě střemhlav dopadl na parkety, došlo k dost velkému poškození, do oprav se mi moc nechtělo a tak skončil v nějaké krabici ve sklepě. Dnes po mnoha letech jsem se pustil do stavby tohoto typu znovu. Bohužel kompresor jsem před dvěma roky vyhodil, takže stříkaný potah nebude, použiji světle modrý americký papír i když tentoje o dost těžší než ten kondenzátorák

[discobolos]

Luboši, z jakého výkresu předlohy jsi vycházel při kreslení plánku?
Já našel jen tohle:

[discobolos]

A kde jsi našel barevné schema? Po tom jsem pátral marně.
Našel jsem jen na HD.730

[Ivan Horníček]

Foto modelu.

[Ivan Horníček]

Plán a foto.

[Ivan Horníček]

Ještě jeden.

[Lubomir Koutny]

Tak nejprve odpovědi na dotazy: můj francouzký kamarád Roger AIME mi referoval, že letouny HD.731 byly nejprve v barvě kovu. později pak bledě modré jako HD.730 a některé - poválečné určené pro obchodní lety dostaly aerodynamické zakrytí původně otevřeného prostoru kabiny - podobně jako tomu bylo u HD.730. Můj stavební výkres jsem odložil a nový model stavěl přímo na xeroxem zvětšeném podkladu třípohledu z FLOAT PLANES tedy ten s vějčitými SOP, co je i zde.
Dovoluji si i já jednu otázku : ta fotka M-oř HD.731 je mého starého modelu, co jsem létal také v Hustopečích, Nebo se mýlím ?

Tak jsem začal potahovat americkým bledě modrým papíre v barvách shodných se skutečným letounem HD.731. K lepení tohoto poněkud tužšího papíru jsem použil ředěný Herkules, bohužel tento papír po navlhčení ztrácí pevnost a občas se mi stalo, že ve snaze napravit zvlnění potahu jeho posunutím, přihlazením na kostru došlo k přilepení na prst kousku beztvarého papíru. Dalším nemilým překvapením pak bylo zjištění, že papír je po čertech těžký 20 g/m2, tedy více jak 3x těžší než kondenzátorák. Byla to moje chyba, že jsem jej nezvážil ještě před potahováním a nenahradil jej obarveným kashmirem 9 g/m2. Plováky jsem proto potahoval tmavomodrým modelspanem a vědom si toho, že model bude asi o 3-5g těžší než při potahu kondenzátorákem (jak měl můj první před mnoha roky) a že bude potřebovat o dost silnější a tím i těžší svazek, tak jsem pro jistotu hned dal asi 1 g těžkou Pb podložku na zadní stranu náboje vrtule. Vzpěry plováků jsem udělal z jemnozrnného polystyrenu a potáhl papírem, doufal jsem, že také trochu utlumí nárazy při tvrdším pčistání. Ještě před úplnou kompletací, bez plováků a vrtule s dovážením třeni modelářskými špendlíky v hlavici s těžištěm na hlavním nosníku jsem model zkusil klouzat do peřin postele, klouzal parádně. Po dokončení kompletace jsem udělal svazek smyčku gumy TAN SS 2,6 g/m o délce 410 mm, model měl váhu 15g a i když měl svazek na zadním závěsu tak byl těžký na hlavu. Venku svítilo slunko a bylo bezvětří, tak jsem fotografoval a pak zkoušel model klouzat do měkkých větviček nízkého keře, kluz byl dost strmý a model lehce zatáčel do prava – křidélkový efekt při těžkém nosu. Přesto jsem natočil něco přes 100 otáček jem tak prstem za vrtuli a pak 5m před keřem jej hodil, model lehce přistál v keři. Natočil jsem tedy asi 200 otáček, odstoupil asi 8m od keře a zkusil znovu start. Model letěl zpočátku v horizontu, pak zpomalil a předvedl něco jako plochou vývrtku. Pokud by byl těžký na zadek, pak bych to chápal, ale takto ne. Pak mi došlo. Že plováky nejsou u tohoto typu až tak daleko pod osou tahu, takž klopivý moment dvojice sil tah, odpor x vzdálenost je menší než obvykle u plovákovců bývá, takže to chce potlačit osu vrtule. To jsem udělal zalepením 1mm nosníčku na horná stranu čelní přepážky trupu a také jsem odstranil ono zbytečné dovážení Pb na vrtuli. Dodal jsem si odvahy a šel na můj větší plácek mezi baráky, dálničním přivaděčem a parčíkem-, Natočil jsem 400 otáček a zkusil jak to poletí, letělo to rovně a pak trochu doprava. Nakroutil jsem obě SOP do levé zatáčky, natočil 600 a zkusil, co to udělá, následoval půl okruh o průměru asi 15m a pěkné přistání. Na potřetí jsem natočil 1000 otáček, nadýchal větší negativ na pravém křídle a hodil model v horizontu, následovalo malé stoupání do výšky asi 2m, pak horizontální přímý let, konec byl lehce doprava a na konci palouku čelní náraz do kmene stromu, naštěstí již v malé výšce, Čtvrtý let na 1200 otáček s větším vychýlením SOP do pravé zatáčky za moc nestál, vrtule špatně táhla, pak jsem zjistil, že ten náraz do stromu měl za následek přetočení jednoho listu vrtule a rozhádané stoupání. Oprava až doma a pak pokračovat se zalétáváním se silnější gumou.

[Lubomir Koutny]

Ještě pár fotek

[Lubomir Koutny]

Díky Ivanu Horníčkovi nyní vím, že on sem přiložil starou fotku od Ivoše Červenky mého ořecha HD. 731 asi ze soutěže v Novém Mestě nad Váhom.¨Model měl v zadu sníženou, aerodynamicky výhodnější kabinu než nyní ten můj nový a také byl o třetinu lehčí.

[Lubomir Koutny]

Můžete obě provedení porovnat

[Lubomir Koutny]

Tak konečně došlo na zalétávání. Po raní mlze bylo vlhko a úplné bezvětří, potah na křídle byl zvlněný. Nejprve s gumou TAN II původně létanou v Kingfisherovi 2,8g smyčka l=460mm 3,1 g/m N max = 1850 ot. létaná na přední závěs, zřejmě již dost unavená a tak pro třílistou vrtuli o průměru 150 mm a stoupání 200 mm byla moc slabá. Při natočení na 1200 otáček model ulétnul jeden okruh o průměru 30m, tedy jen 100m, maximální výška nepřesáhla 3m, ke konci letu přestal model zatáčet doleva, naopak přecházel do pravé zatáčky a model přistál s většinou otáček.
Proto jsem udělal nový svazek z gumy TAN SS 02/2012 3,4 g/m smyčka o délce jen 360 mm zavěšená na zadním závěsu, celý model jsem jeětě jednou přelakoval ředěným napínacím lakem, dnes o desáté sice hezky svítilo slunce, ale většina mého plácku, včetně lavičky, kde model natáčím byla ještě ve stínu. Zvlnění potahu křídla vlhkostí bylo již velmi malé, Těžiště asi v 35% hloubky křídla. Nejprve natáčím 700 otáčk, což je asi polovina z maxima. Počátek letu je půl okruhu, pak natažení a plochá vývrtka. Naštěstí mám s sebou plastelinu a tak na špici kužele vrtule přidávám 0,8g. Natáčím 1000 ot a startuji model v horizontu, následují dva okruhy o průměru 30, výška asi 6m, během letu se objevil závan větru asi 1m/s, což se projevilo větším stoupáním proti větru a poklesem po větru, nakonec model přestal zatáčel a let dokončil rovně. Celková délka letu byla asi 250m a čas něco přes půl minuty. Posbíral jsem v parčíku popadané ořechy a zjistil, že tam je absolutní bezvětří, sluncem vysušený trávník, dost volného prostoru a lavička na skunci vhodnější pro natáčení. Natáčím tedy 888 otáček a startuji do horizontu, model udělal dva okruhy o průměru asi 25m a pak ve výšce 5m narazil do větví stromu, pád střemhlav již nad zemí téměř vybral do horizontu, takže náraz do trávy byl měkký, zvedl jsem nepoškozený model a na zbytek otáček znovu hodill, následoval rovný let v horizontu s přistáním o 60m dále v parčíku. Myslím , že je zalétáno, příště dám gumu na přední závěs a nebudu potřebovat plastelinu na špici vrtule. Porovnání se starým modelem je jasné, těžší nový model je rychlejší s také rozsah seřízení je menší, letová výkony budou vzhedem k vyšší váze a potřebnému svazku asi o 1/3 nižší.
Pokud někdo bude chtít stavět tento typ jako oříška, pak doporučuji potah obarveným Kashmirem 9 g/m2, nebo kondenzátorákem 6 g/m2 a stříkat humbrolkami, SOP oproti naskenovanému třípohledu alespoň o 5% vyšší a i rozpětí VOP o těch 5 % zvětšit. Konec konců i FLOATPLANE v textu uvádí že z důvodů stability byly ocasní plochy zvětšovány. Pak lze očekávat nejlepší výkony v hale přes minutu, tak jak létal i můj starý model.

[Lubomir Koutny]

Náhodou při návštěvě komory jsem objevil původní oříšek HD. 731 dosti poškozený a velmi zaprášený. Ten prach jsem trochu utřel a byl moc zvědavý jak jsem odhadl jeho váhu. Překvapilo mne jak jsem byl přesný, váha nyní ukazuje 8,5 g tedy ještě o půl gramu méně než jsem odhadoval. Proměřil jsem vrtuli a ta má průmšr 140 mm a stoupání 170 mm. Model tedy asi létal na smyčku l=450 2,2 g/m a bylo možné do ní točit až 2000 otáček. Bohužel při snaze o rekordní výkony svazek praskl a zle model poničil, tak, že již jsem ho s pietou odložil a neopravoval, opravovat jej nemohu ani nyní, kdy již nemám kompresor a nové modely nestříkám.