minimakety.cz

Praskliny v potahu, i v potahu Ply-spanu, se dají velmi jednoduše opravit přetřením štětcem namočeným v balakrylu. Jde to jak ředěným, tak i neředěným. Balakryl díru krásně zatáhne a vypne. Výsledkem jepevný, průhledný, jednolitý a lesklý povrch se stopou praskliny.
Jinak Dušane, ta stavba je moc pěkná, díky za podrobné fotky, těším se na další, Martin

Jestli budu stavět ještě někdy zelené éro, ozvu se Luboši.
D

Krásná stavba Dušane, tak už to konečně nastříkej, se nemůžeme dočkat

Ki-61 je velmi vhodný typ. Je však dobré si pohlídat rozumnou letovou váhu. Pokud se ti podaří, aby prázdná byla kolem 25 g, pak můžeš zkusit dát na vrtuli menší stoupání (asi 240 mm) a je možné létat jen na svazek ze čtyř nití tvrdší gumy TAN SS 07/2011 3x1.
Při prázdné váze 30g a více to již chce létat na 6 nití a vrtule může mít větší stoupání (kolem 320 mm).
Někdy v r. 1969 jsem začal stavět Ki-61 KAI II, začal jsem křídlem a zdálo se mi moc zbytečně pevné a těžké, dal jsem je Ivošovi Čerešňákovi a ten si zbytek postavil sám. Tehdy zvolil jednoduché barvy školní letky, celý letoun bílý, černý pruh před kabinou a červené znaky, vše jen barevný modelspan. Dvacetinka to byla lehká a fantasticky létavá. Nejlepší zážitky nebyly ani tak na závodech, ale hlavně ta podvečerní polétání na Lesné. Ivoš na Toncka nedá dodnes dopustit.
Já jsem tu svou Ki-61 KAI II stavěl se zatahovacím podvozkem (systém s kyvadlovým zadním závěsem svazku, táhla, tříramenná páka a další táhla..). Také to byla moje první dvacetinka, co byla stříkaná, základ dost těžká střbřenka na trouby kamen, na to snad ještě těžší zelené šmouhy z barvy na kůži a z téhož materiálu i marking. Dvacetinka byla na svou dobu velmi hezká, Václav Šorel z ABC na ni pěl ódy. Ale vyšla těžká na zadek, muselo se hodně dovažovat. Výsledkem pak bylo, že porovnávací lety oproti té Ivošové dopadly mizerně. Ivošova běžně na 70% maximálních otáček (létalo se na starou hnědo gumu Pirelli 4x 4/1) létala přes 50 s, ta moje pak jen asi 35 s.
Další Ki-61 měl myslím postavenou Tonda Alfery, nebo jeho kamarád, jedna byla také ve Frenštátě. Pak koncem osmdesátých let jsme Ki-61 stavěli s našim Petrem a hned poté také Petr Mikulášek, všechny tři dvacetinky Toncka pak létaly opravdu výborně.

Tonda systém na háčku jsem dělal podobným způsobem. Akorát se mi obvykle části formičky postrácely takže jsem je pro každý model dělal znovu včetně ohrádky z izolepy. Posledně mě ale napadlo, obtisknout kousek balsy správného tvaru do plastelíny, přidat drát a zalít epoxidem. Světe div se funguje to jen je potřeba si pohlídat ostřejší obloučky aby tam epoxid zatekl. Když tak mu domluvit dřívkem.

Openscale se dramaticky blíží, takže s ročním zpožděním dokončuju i já.
Pilot (made by Kaplan) sice nemá zrovna japonské rysy, ale alespoň vypada jako člověk (narozdíl od těch mých).
Zatím jsem po nástřiku bez obtisků, vrtule a podvozku na 29g. Takže cílová prázdná hmotnost tradičně někde kolem 40g

Dušane, zírám na Tvoji palubovku... Máš pěknýho americkýho pilota. Určitě to bylo tak: Pilot John Wayne na svém Hellcatu, poté, co sestřelil 2x Zero a 1x Raidena a ochránil poškozenou B-29 před útoky Ki-100... taky slíznul pár kulí do motoru, musel skákat, shodou okolností to bylo poblíž zkušebního střediska, kde zrovna zalétávali nové Ki-61.II... no a dál je to jasný

S palubovkou jsem se dost natrápil. Použitelný výsledek byl teprve při vytištění na fotopapír. Při tisku na jiné papíry z toho vždy vyšla tmavá plocha s pár světlejšími fleky.
S odstupem času to hodnotím, že jsem zase zabil spoustu času na ptákovině a teď nebudu stíhat podstatnější věci .
Jako obvykle ....
S tím pilotem máš Martine pravdu, jen jsem z něj udělal naturalizovaného japonce, původně to byl amík
Rodilý japonec nebyl "skladem"
D

Narozdíl od Martina nemám problém s dětmi, ale s prací. Všechny plánované odpoledne a večery na dokončení mi obsadily přesčasy ...

Informace o Bf-109G-14 Pavla Stráníka mně podnítily k uzavření i tohoto velmi letitého vlákna.
Kdo jezdí po soutěžích, zná tento model dobře. Zde je technická rekapitulace:
Letová váha - 58g
Z toho
Drak modelu bez vrtule (ale včetně dovážení cca 5g) - 33,1g
Vrtulový komplet - 10,4g
Podvozek - 3,9g
Guma (10 nití 1,55x1, oko 700mm) - 10,7g

Letos konečně jsem dořešil volnoběh tak, že model i klouže. Problém byl v pružině, ta původní z oceli 0,3mm byla moc tuhá. Nová, z drátu 0,2mm už vypadá ta správná.

Ještě pár fotek.

Letos jsem zkusil aplikovat teorii z loňského workshopu Tondy Alfery a původní dřevěné listy vrtule nahradil tenčími, plastovými. Zatím se mi nepotvrdil jeho závěr, že tenký list spotřebuje méně energie a původní svazek je možno nahradit tenčím, který snese více otáček a "motorový" let se tak prodlouží. Model na 4 nitě nestoupal .
Ale možná je něco špatně u mně. Budu s tím ještě pracovat.