Halové makety Havlíčkův Brod 13.12.2020

Hala v Havlíčkově Brodě je sice nižší než v Pelhřimově, zato je o poznání širší

Prořídlé pole soutěžících

Druhý ročník halové soutěže v Havlíčkově Brodě uspořádal opět jako hlavní organizátor Vláďa Alfery. Na soutěž se důkladně připravil, už ve velkém předstihu sbíral přihlášky s předběžným počtem modelů v jednotlivých kategoriích, kterých mělo být opět fůra. Bohužel rok 2020 silně poznamenala pandemie covidu 19, takže do poslední chvíle nebylo jasné, bude-li se moci soutěž vůbec konat. Nakonec to možné bylo, ale za drastického omezení maximálně 10 účastníků, včetně pořadatele. Ono nás sice o moc více nebývá, ale za normálních okolností by asi byla účast dvojnásobná. Přednost tak dostali ti, kteří se včas a řádně přihlásili. Díky tomu Vláďa radikálně zredukoval počet soutěžních kategorií a soutěžilo se jen v původně doplňkových kategoriích F1N - halová házedla a větrůňky 500. Ostatní, maketářské, soutěže byly vypuštěny. Maketáři se tak věnovali hlavně zalétávání a ladění modelů na podmínky haly. Ta je sice širší než několik let využívaná hala v Pelhřimově, zato je ale o skoro 3 metry nižší. Vyhovuje tak přesným maketám, pro kategorie s měřenou délkou letu je vhodná méně.

Na nástupu tak Vláďa přivítal pět soutěžících v kategorii F1N a šest v kategorii větrůňky 500. Soutěžící pak do povoleného počtu doplnili i dva nesoutěžící - Ivan Horníček a Zdeněk Stáníček. Díky značné redukci soutěžních kategorií probíhalo celé dopoledne v absolutní pohodě. Početný letový park předváděli dva Jirkové - Jirka Tamfal a Jirka Doležel. První z nich přivezl známé F4D/M-min Letov Š-39 a Fly Baby, oříšky Pottier PT-100, L-40 Meta Sokol, Pottier PT-80, R-7 Racek, Lohner type AA a Be-501 Bibi. V soutěžní kategori větrůňky představil VT-119 Orlík a létající tank Antonov A-40. Jirka Doležel létal s F4E Hansa-Brandenburg W.20, oříšky Vought OS2U-1 Kingfisher, ONEX, Sopwith Rainbow a P-39 Aircobra. Jeho letku doplňovala pistácia Sopwith Rainbow, Fairey III, Avia BH-25 a nový Roscoe Turner Racer. Michal Křepelka létal se známým Bristolem M1C, kde při testu již mnoha soutěžemi prověřený model ukázal, že je nutno stále být ve střehu a překvapením se může stát ještě před dvěma měsíci dobrá guma. Přivezl s sebou i Morane-Saulnier A-1, kterému je ale hala trochu úzká. A také oříška Sopwith Schneider, kterého úspěšně zalétal v Hluku. K tomu starší oříšek Dewoitine D-7 a pistácio Lacey M-10. Trochu se trápil s oříškem Piper. Letový park doplňovaly nesoutěžní One Knight in Boston a kysličníková Blecha. Tonda Alfery tentokrát vybral jen čtyři modely ze svého početného letového parku - pistácia Albatros D-II a FM-2 Wildcat, oříška a F4D Spitfire Mk.IX a P-39 Aircobra. Mirek Kuba přivezl oříšky Farman F-450 a Sky-Rider a větrůněk FUA-2. Dušan Garba létal jako obvykle s Farman F-450 ve velikosti oříšek a pistácio, ořechem Denight DDT, pistáciem Lacey M-10 a větrůňkem München Mü 28. Pavel Stráník zkoušel dvoumotorový bombardér na elektromor s kondenzátorem Amiot 142, ale hala mu byla poněkud malá. Zato s oříškem či F4D Sopwith Baby předváděl standardně krásné lety. Tonda Alfery zkoušel s Jirkou Doleželem skupinový let dvou Aircober. První jmenovaný letěl jako vždy výborně, Jirkova Cobra trochu zlobila. Zdeněk Stáníček úspěšně zalétal model Tondy Křižky - oříška RWD-4.

Házedla F1N Dušana Garby

Zhruba kolem desáté proběhly obě zmiňované soutěže. S házedlem potvrdil roli favorita Dušan Garba, který konečně docenil model, který ve větších halách považoval za nepoužitelný. Silně mu však šlapal na paty Mirek Kuba. Třetí místo obsadil Jirka Doležel. Za očekáváním trochu zůstal Vláďa Alfery. Ten si to ale vynahradil v druhé soutěžní kategorii větrůňky, kde jeho Hadrian neměl konkurenci. To potvrdil i jeho bratr Jirka se stejným typem, který letěl jen o vteřinu méně v obou nejlepších startech. Třetí místo vybojoval Dušan Garba s Mü 28. V této kategorii létal nově i Pavel Stráník, ale evidentně mu ještě chybí zkušenosti s vlekáním. Inu vše chce svoje. Vzduch každou chvíli vířil Ivan Horníček se svými elektromodely, povětšinou řízenými rádiem. Zdeněk Stáníček opět všechny udivoval krásnými lety svého kabinového dolnoplošníku.